‚Ohrožují je mnozí eko a bio hobby včelaři, kteří se učí na YouTube‘

PRVNÍ MEDY NALÉVALI PETR CIHLÁŘ S MANŽELKOU JANOU DO ZAVAŘOVAČEK Z KYBLÍČKU…. | FOTO: PAVLA KONEČNÁ

Když se Petr Cihlář přistěhoval se třemi úly za svou ženou Janou na polorozpadlý statek v Kopči, ještě netušil, že se mu koníček jednou stane i živobytím. Dnes stavení zasazené do malebné krajiny zdobí bílý štít, všude voní med a včelí vosk. „Bohužel mnozí eko a bio hobby včelaři, kteří se učí na YouTube, ohrožují všechna včelstva,“ říká.

Vesnička Kopeč, která je součástí obce Úžice v okresu Mělník, čítá jen pár desítek obyvatel, zato zde žijí tisíce a tisíce včel. Pocházejí z místní včelí farmy, která předloni od Asociace soukromého zemědělství ČR získala 1. místo v soutěži Farma roku. Její majitel Petr Cihlář začínal se třemi včelstvy, nyní se spolu s manželkou Janou dopracoval zřejmě k maximu – ke dvanácti stovkám úlů. Co jejich podnikání nejvíc ohrožuje? A může zákazník poznat, jak se falšuje med dovážený z Číny?

LN Jak to bylo před včelami?
Toto hospodářství původně patřilo dědovi mé ženy. Prodal statek ve Staré Boleslavi a v roce 1947 se přestěhoval sem na statek v Kopeči. Manželka mu zemřela v roce 1952, zůstaly po ní čtyři děti. Nedlouho poté stát hospodářství zabavil, a tak se dědeček vrátil do zchátralého domku ve Staré Boleslavi. Děti nesměly studovat ani pracovat v zemědělství. Dědu to úplně zlomilo. Naštěstí se dočkal toho, že mu byl majetek vrácen. Rodiče mé ženy se vrhli do hospodaření. Většinu opravovali svépomocí, něco se muselo zbourat. Šlo to pomalu. Tchán se řemesla teprve učil, taky nebyly peníze. Po revoluci absolvoval rychlokurzy určené pro začínající sedláky, kteří se vraceli do hospodářství. Potom to šlo víceméně metodou pokus-omyl. Ze začátku pěstovali hlavně obiloviny a brambory. Jezdilo se prodávat na trh.

LN Kudy vedla vaše cesta ke včelám? 
Do hospodářství jsem se přiženil v roce 2000 a přivezl jsem si tři včelstva. Bylo to něco mého, něco, čím jsem mohl do hospodářství přispět. Nikdo jiný tomu nerozuměl, zato v naší rodině to byla tradice – děda včelařil. Rodiče manželky moc nevěřili, že bychom se tím někdy mohli živit. Zpočátku to bylo krušnější, ale pak jsme se dostali do zisku. A nakonec je to tak, že právě díky včelkám máme statek opravený. V podstatě nám zachránily hospodářství.

LN Kolik máte včelstev?
Teď je to tisíc dvě stě úlů. V sezoně je v každém úlu přibližně padesát tisíc včel.

LN Dnes je včelaření zase moderní. Těší vás to?
Včelařství je cool. Spousta lidí chce mít včely na střechách nebo nadivoko. A celé je to špatně.

LN Proč?
Včeličky jsou pracovité. Mají svůj rajon do vzdálenosti pěti kilometrů od úlu. Primárně létají na květy a hledají si zdroj v přírodě. Když není snůška, dokážou vyrabovat jiné, slabší včelstvo. Tím ale na sebe taky přenášejí nemoci. Takže nás ovlivňují i včelaři z okolí. Vím, kde přesně jsou včelaři, kteří to nedělají tak, jak mají. Je to vidět zejména na zdravotním stavu včelstev. Hlavně na varroáze. Jde o parazita, který žije v úlu. Přinášejí si ho včelky zvenčí. Je to roztoč schovaný v buňkách pláství a živí se na larvičkách – nových včelách. Roztoč vleze do buňky, když je larvička před zavíčkováním. Samička roztoče se tam namnoží. Podobně jako klíště napíchne včeličku a živí se žlutým tělískem – zásobami. Jak pije, pouští jí do těla virózy. Dřív včelstvo vydrželo i více roztočů. Bohužel dnes stačí menší zamoření roztoči, a virózy dokonají své. Včelstva kolabují. Naneštěstí máme v rámci republiky pomalu se rozvíjející rezistenci na léčiva, takže se to postupně rozšíří všude. To se nedá zastavit. Čekám, že časem budou velké problémy.

LN Takže nemoci šíří sami včelaři?
Spíš bych řekl, že se šíří tím, že může včelařit v podstatě každý. Řekne si, že to chce dělat eko a bio a že si včeličky s nákazou pomůžou samy. Nepomůžou. Je nutné léčit. Chvíli to funguje, ale pak včelky padnou a tím, že je silnější včely vyrabují, se veškeré nákazy šíří dál. Tady je celý systém špatně nastavený.

LN Jak by se to dalo změnit?
I rybář musí mít rybářský lístek a něco o rybách vědět. Ve včelařství si může včely koupit úplný laik. Bohužel to podporuje Český svaz včelařů, aby měl hodně členů. Pak se čerpají miliony korun z Evropské unie a z národních zdrojů na proškolení včelařů. Bohužel se ale vzdělává jen úzká skupina lidí. Včelaři by měli být vzdělaní dřív, než si včely pořídí. YouTube nestačí, bývá tam spousta chyb.

LN Mají městské včelky, umístěné na obchodních centrech, dobré podmínky pro sběr nektaru?
Ve městech je skladba rostlin lepší než v přírodě. Jsou tam velké monokulturní plochy – parky, různé stromy, hřbitovy. Každý má za oknem aspoň nějaký truhlík s kytkou.

LN Jaké bylo letošní jaro? Bude květový med?
Byla zima. Včely vylétávají kolem 12 °C, ale nektar nepřinesou. Když je chladno a vítr, akorát prokřehnou a někdy se už ani nevrátí. Je to pro ně energeticky náročné. Lidé si myslí, že když všechno kvete, jsou úly plné medu, ale ono tomu tak není.

LN Jak si stojíte po ekonomické stránce?
Včelařský rok je strašně krátký. Když na jaře bude tři týdny špatné počasí, jsme v minusu. Farmu živí hlavně jarní medy. Proto děláme opylovací činnost pro sadaře – třešně, višně, meruňky a broskve. Pak převážíme úly k porostům řepky, jeteli inkarnátu, akátům a tak podobně. Později kvete hořčice nebo slunečnice, ale kvůli palmovým olejům to dnes už téměř nikdo neseje. Sedlákům se to nevyplatí.

LN Jak si vybíráte stanoviště pro včely?
Stanoviště vybíráme po domluvě se zemědělci. Musíme dávat velký pozor, kam včely umístíme.

LN Měli jste nějaké nepříjemnosti?
Jednou jsme včely dali na konec slepé cesty, která končila hnojištěm. Tři jsme tam pracovali v kuklách, což je vidět zdálky. Včely létaly a hučely jako blázen. Najednou se na cestě objevil pán na kole se dvěma malými dětmi. Samozřejmě ho včely poštípaly. Stěžoval si u starosty, ale kdo za to může? Včely jsou všude. I v Praze můžete najít včely v zahradě tři metry od chodníku. Včela není agresivní, jde si jen za snůškou.

LN Kolik jste za život dostal žihadel?
To už ani nejde spočítat. Bolest je pořád stejná, ale aspoň to tolik nenatéká.

LN Jsou některé včely mírnější?
Jistě, máme matky od předních chovatelů s šlechtitelským programem. Od těch jsou včely poměrně hodné. Z tohoto skvělého genetického materiálu si chováme další matky. Občas se stane, že se spáří s cizím trubcem a vyvrbí se protivné včelstvo, ale naše včely nejsou útočné.

LN Jak probíhá rok včelaře?
Zimu trávíme s manželkou v medárně, abychom med prodali a uživili se tím. Také musíme vyrobit rámky, úly, nástřechy. Na jaře se kočuje do sadů, pak k řepkám a začínáme víc pracovat se včelami: rozšiřují se, přidávají se jim nástavky – medníky –, a aby se nerojily, musí se zase tvořit oddělky. Pak je první medobraní jarní a zase se kočuje za dalšími snůškami. Musíme také vyměnit dvouleté matky, včelí královny. Dělá se i monitoring varroázy, po posledním vytáčení medu se dělají léčebná opatření, aby včelky přežily. Včelky se v podletí (červenec–srpen) nakrmí a probíhá léčba na zimu.

LN Jaké medy stáčíte?
Jarní medy jsou mix jabloně, třešně, višně, řepky a hlohu. Potom jsou akátové medy, těch je méně. Poslední vytáčení je z toho, co zbyde – slunečnice, hořčice, lípa…

LN Med se pak musí dál upravovat?
Vytočí se a dává se do 200litrových sudů. Na hladině se vyčeří zbytky vosku, které nahrubo obereme. Jarní medy do pěti dnů zkrystalizují dotvrda, potom je uskladníme. Pro další zpracování se med ztekutí spirálami s řízenou teplotou, protáhne se přes síta a stáčí se do skleniček.

LN Jak se vyrábí pastovaný med?
Při přirozené krystalizaci medu se krystaly vážou na sebe a vznikají hrubé krystaly. Takový med je tvrdý a nepříjemný na jazyku. Ten pastovaný se vyrábí z klasického květového medu řízením jeho krystalizace mícháním. Tak se přeruší velké krystaly a vytvoří se spousta malinkých. Lépe se nabírá, nestéká a dá se hezky mazat na pečivo.

LN Vyrábíte i jiné produkty?
Do pastovaného medu přidáváme různé příměsi – zázvor, skořici, rakytník, malinu, višeň (koncentráty šťávy), kakao, kardamom, chili, levanduli, vanilku a oříšky. Dávno to dělaly i naše babičky. Věděly, že kombinace zázvoru s medem je antibakteriální, se skořicí je med skvělý na srdíčko a cévy, rakytník je na podporu imunity, kardamom na trávení. Kakao, višeň a další příchutě přidáváme hlavně kvůli dětem.

LN Jak jako laik poznám kvalitní med?
Nepoznáte. Lidem nejvíc chutnají neutrální medy, což jsou ty jarní. Jakmile dáte zákazníkovi čistý lipový med, který je pro nás top, nechutná mu. Ten med drhne, je moc aromatický, a tak si řekne, že je to asi falšované. Neutrální medy jsou kombinací glukózy a fruktózy. Jsou to jednoduché cukry, které včeličky sbírají z květů. Falzifikáty mají podobné složení. Vyrábějí je hlavně v Číně. Dokonce do falešného medu přidávají pylová zrna. Mají už i technologii na to, aby dokázali med přefiltrovat tak, aby z něj odstranili antibiotika. Ale to snad už není ani med.

LN Chtěl jste někdy se včelařením seknout?
Jen jednou. Dva roky jsme na tom byli hodně špatně. Půjčovali jsme si, kde se dalo, a do obchodu jsme chodili jen pro rohlíky. Výkupní cena medu byla třicet osm korun za kilogram. Neměli jsme tržní síť v obchodech. Dnes už jsme naštěstí jinde.

LN Kde jste získával informace o včelaření?
Hodně mi pomohl profesor na zemědělce Jan Jindra. Naučil mě, že si úl můžu jednoduše vyrobit sám. Když jsem mu zavolal, vždy mi pomohl. Byl pro mě hodně velkým impulzem, možná tím největším. Stále je to člověk, který pomůže radou, když ji potřebujeme.

LN Budou vaše děti v oboru pokračovat?
Doufáme. Honzík (17) i Matěj (11) k tomu mají vztah. Jsou v tom od malička. Honzík dělá zemědělku v Poděbradech. Zemědělství ho táhne. Uvidíme.

LN Čím byste byl, kdyby nebyly včely?
Hmyz mizí celosvětově. Říkají, že je až o 40 procent hmyzu méně. Kdybych nebyl včelařem, byl bych řemeslníkem. Celé bychom to tu předělali, práce se nebojíme.

LN Co vás na práci včelaře nejvíc baví?
Volnost. Včely mě taky vnitřně dobíjejí. Když odjíždím ze stanoviště, sotva šourám nohama, ale nikdy nejsem vystresovaný. Včelaření je činnost, která má smysl pro nás i pro přírodu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/mnozi-eko-a-bio-hobby-vcelari-kteri-se-uci-na-youtube-ohrozuji-vsechna-vcelstva.A190917_105914_dobra-chut_ape

Melecitóza – 5 věcí co byste měli vědět

https://www.co2vcelarstvi.cz/varrooza-a-co2/?gclid=EAIaIQobChMI-Yfo-q2x4wIV1-WaCh2RVwX8EAAYASAAEgLNKPD_BwE

Proč a kdy vyměňovat matky

https://colosscz.webnode.cz/rocnik-2018-19/